Po stopách železné opony mohou cyklisté projet tisíce kilometrů

Téměř půl století rozdělovala železná opona Evropu na západ a východ, dnes se všech 16 států podél této linie podílí na budování jedinečné cyklostezky. Trasa je dlouhá téměř 7 000 kilometrů a vede přes 20 zemí včetně českého pohraničí. Česká část probíhá od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot. Dosud o stezce věděla jen hrstka nadšenců, což se má díky novému značení i lepší propagaci změnit.

Cyklostezka kopírující někdejší mocenské rozdělení starého kontinentu začíná u Barentsova moře a vede skrze Finsko a Pobaltí přes Polsko, Německo a Česko a končí na Balkáně - na bulharském pobřeží Černého moře.

Evropská unie chce propagovat novou cyklostezku vedoucí podél bývalé železné opony, která během studené války dělila Evropu na západní a východní část. Podle eurokomisaře pro regionální politiku Johannese Hahna Unie nyní na vylepšení stezky přispěla 1,8 miliony eur, tedy 50 miliony korun. "Tenhle projekt by měl překonat mentální bariéry, které máme v hlavě dál, i po stržení železné opony," řekl Hahn během představení projektu.

V České republice je vedena z trojmezí u Aše Karlovarským krajem přes historický Cheb, u něhož se nachází památník obětem železné opony Svatý kříž. Dalším zajímavým místem odkazujícím na historii je památník přestřižení železné opony 1989 u Nových Domků a Muzeum železné opony u hraničního přechodu v Rozvadově. Poté se trasa vedoucí částečně i po bývalé vojenské cestě, tzv. signálce, dostává na území Českého lesa. Další připomínkou železné opony na trase je rozdělená železniční stanice v Železné a Bavorské Rudě. Zde se trasa dostává na území národního parku Šumava, kde kromě krásné přírody naleznete u Bučiny i venkovní expozici železné opony.

Po zdolání šumavských hor vás čeká průjezd podél schwarzenberského plavebního kanálu následovaný sjezdem do Vyššího Brodu. Další zachovalou přírodu naleznete v Novohradských horách. Po projetí území České Kanady si nenechte ujít prohlídku renesančních Slavonic, v jejichž blízkosti se nachází i areál pevnostního opevnění předválečného Československa.

Za Slavonicemi se dostáváte na území jižní Moravy s nejméně náročnou částí trasy co do kopcovitosti terénu. Při vjezdu do NP Podyjí z dolnorakouského Hardeggu přes obnovený most přijedete až k návštěvnickému centru parku v Čížově, kde si můžete prohlédnout na 350 m zachovalé železné opony včetně strážní věže. Z Podyjí vás cesta dovede do významného historického a vinařského centra na trase – Znojma. Smutnou historii nacistického požáru v Evropě dokumentují po celé délce trasy desítky bunkrů a pevností, budovaných před druhou světovou válkou.

Dominantou nejen Pálavy je středověký Mikulov, kde stojí za to si prohlédnout novou Stezku svobody vyprávějící příběhy lidí, kteří se pokusili překročit železnou oponu. Za Mikulovem stezka vstupuje do Lednicko-valtického areálu, území zapsaného do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Historii železné opony dokumentuje muzeum ve Valticích zřízené v budově bývalé celnice. ČR opouští Stezka železné opony nedaleko soutoku dvou největších řek regionu – Moravy a Dyje u Břeclavi.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24