Od 60 let. až do konce železné opony existoval strašlivý nástroj na zastavení běženců za každou cenu, šlo o samostatně útočící psy (SUP), agresivní a speciálně vycvičené k pronásledování a útoku na člověka. Nejotřesnější případ jejich nasazení se odehrál v roce 1986, jeho výsledkem byla brutální smrt východoněmeckého studenta Hartmutha Tautze (1968) z Magdeburku.

Do ČSSR přišel bez povolení, v Praze nasedl na vlak a odcestoval do Bratislavy. K útěku se odhodlal 8. června 1986, počkal do večerních hodin, kdy jej měla skrýt tma a vzrostlá kukuřičná pole, která se táhla až k hranici. Prošel k týlové stěně, prostříhal se jejími dráty a vnořil se do kukuřice. Pokračoval až k signální stěně, opět použil štípačky a vystříhal si otvor, jímž se protáhl. K rakouské hranici mu zbývalo pouhých dvě stě padesát metrů a Tautz se dal do běhu k rozsvícené rakouské obci Kitsee. Při průchodu stěnou ale spustil signalizaci a k místu útěku byla okamžitě nasměrována hlídka Pohraniční stráže, bohužel vybavená dvěma samostatně útočícími psy. Za signální stěnou je psovod vypustil a psi vyrazili po pachové stopě. Tautz neměl šanci uniknout, psi jej dostihli pouhých dvaadvacet metrů od státní hranice a okamžitě se na něj vrhli. Osmnáctiletý mladík neměl zbraň, rozzuřeným zvířatům se ale v beznadějné situaci postavil holýma rukama. Agresivní psi jej prakticky skalpovali, jeden z psů mu zaryl tesáky i do spánku, obě nohy měl poseté hlubokými ranami. Přestože silně krvácel a jeho stav byl vážný, jeden z pohraničníků začal zkoumat jeho osobní doklady a snažil se ho vyslýchat. Až potom přivolali sanitku, bylo však již pozdě. Hartmuth Tautz zemřel ve vojenské nemocnici v Bratislavě 9. srpna 1986 v 01.15. Po něm už na československé části železné opony zahynuli jen dva uprchlíci, shodně v roce 1989, oba byli československými občany.

Zdroj: http://www.rozhlednahavran.cz