Pruty památníku připomenou 53 zbytečně vyhaslých životů

Mikulovskou Stezku svobody do roka doplní Památník obětem železné opony, kteří zemřeli při útěku do Rakouska.

Má to být vzpomínka na 53 zbytečně ztracených lidských životů. Připomínat je bude Památník obětem železné opony, který do roka vznikne na bývalé pohraniční "signálce" vedoucí z Mikulova na Sedlec. V pátek zástupci z obou stran hranice poklepali základní kámen památníku a mikulovský probošt Pavel Pacner mu požehnal.

„Tito lidé zemřeli při cestě za svobodou na hranicích Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska. Někteří byli zastřelení, další zabily dráty vysokého napětí. Jejich rodinní příslušníci často ani neví, kde jsou pohřbení," uvedl předseda občanského sdružení Paměť, které za projektem stojí, Miroslav Kasáček.

Varování i výzva

Památník, jehož vznik podpoří evropské peníze, bude tvořit 53 ocelových prutů. Každý z nich bude symbolizovat jednoho zabitého člověka. „Měl by být pro nás trvalou připomínkou toho, abychom pečovali o křehké demokratické principy. Aby už nikdy na hranicích zbytečně neumírali lidé," doplnil Kasáček.

Památník doplní Stezku svobody, která už dva roky lemuje hranici u Mikulova. Na třinácti informačních panelech připomíná osudy těch, kdo se pokoušeli za dramatických okolností překonat železnou oponu a utéct na Západ. „Je mi do pláče, když vidím, jak je dnes minulá doba zlehčovaná. Jak mnozí lidé zapomínají," posteskl si u základního kamene probošt Pacner.

V podobném duchu se vyjádřil i starosta Mikulova Rostislav Koštial, který nyní ve městě bojuje za přerod staré hasičské zbrojnice v muzeum železné opony. „I mnozí politici se dnes snaží to, co se dělo před dvaceti a více lety, zlehčovat. A bohužel se jim to daří," připustil Koštial, který varoval před opakováním roku 1948.

Společná historie

Poklepání základního kamene se kromě něj a Kasáčka ujal i náměstek náměstek jihomoravského hejtmana Roman Celý. A také hosté z Rakouska. „Pojí nás osm tisíc let společné historie. Po uzavření hranic se letité vazby zpřetrhaly a z rakouského příhraničí odešlo za čtyřicet let kvůli ekonomickým potížím přes osmatřicet procent obyvatel. Musíme udělat vše pro to, aby k něčemu podobnému už nikdy nedošlo," vyzval dolnorakouský radní Karl Wilfing.

„Jsem velmi rád, že se hranice otevřela, protože díky tomu mám českou manželku," odlehčil závěr místostarosta příhraničního města Laa an der Thaya Hermann Findeis. Smála se i starostka Poysdordu Gertrud Riegelhofer, která byla šestou "klepající".

Z Mikulova se účastníci setkání přesunuli do Laa an der Thaya, kde program pokračoval mezinárodní konferencí ostnatého drátu.

 

Zdroj: http://breclavsky.denik.cz