Výstavy
Pořádáme výstavy formou velkoformátových panelových prezentací.
Stezka svobody
Ojedinělou formou stálé výstavy je projekt Stezka svobody připomínající odvážné lidi, kteří riskovali životy a neváhali řešit svou situaci mnohdy odvážnými činy zaplacené tím nejcennějším, a to vlastním životem.
Stezka je určena pro turisty i cyklisty, byla vybudována na místech signální stezky kudy do roku 1989 vedl drátěný zátaras a je dlouhá dva a půl kilometru. Začíná na mikulovském zámku, vede ke Staré Celnici a končí pak v Sedleci. Cesta je vyasfaltovaná a podél ní je umístěno třináct panelů s přesnými popisy událostí v českém a německém jazyce, včetně fotodokumentace, které se tehdy staly. U Staré Celnice je navíc ještě jeden panel, který financoval polský Insytut Pamieci Narodowej a je věnován právě zabitým Polákům.
Setkání v pekle
Příběhy třetího odboje - výstava ukazuje na konkrétních příkladech statečnost a odvahu lidí bojujících s komunistickým režimem.
Mezi odbojáři byli převážně jednotlivci, kteří se po únorovém převratu v roce 1948 postavili proti komunistickému režimu. Nebyli součástí organizované skupiny zaštítěné zahraniční autoritou jako tomu bylo u prvního a druhého odboje.
Překonej stěnu smrti
Železná opona na západní a jižní hranici Československa se začala rodit po komunistickém převratu v únoru 1948. Byla určena k izolaci země od západního svobodného světa. Zpočátku nedokonalá hráz demokracii a svobodě se postupně stala opravdovou stěnou smrti.
Vedle východoněmecké hranice a berlínské zdi byla československá železná opona bezpochyby jedním z nejúčinnějších zařízení svého druhu. V druhé půlce padesátých let ji tvořily elektrické zátarasy se smrtícím napětím i minová pole. V sedmdesátých a osmdesátých letech se staly hrozbou samostatně útočící psi, kteří dokázali člověka zaživa roztrhat.
Mlynáři od Babic
Na začátku padesátých let 20. století zavraždili na Třebíčsku tři komunisty. Následně spustil režim vlnu represí.
O babických událostech se dříve ve školách nikdy neučilo. Teď mají lidé díky putovní výstavě možnost poznat, co se na jaře roku 1951 v obci na Třebíčsku událo.
Padesátá léta, probíhající kolektivizace, nechuť sedláků vkládat majetek do vznikajících zemědělských družstev. V této době dochází v Babicích k útoku pod vedením rozporuplné postavy, Ladislava Malého. „Ozbrojení muži vtrhli na národní výbor, kde zastřelili tři komunisty a dalšího těžce zranili,“ přibližuje europoslanec Ivo Strejček, kterého před několika lety oslovilo občanské sdružení Paměť s nápadem zorganizovat výstavu právě o případu Babice.
