16:30, věznice, Znojmo
17:30, konferenční sál Městské knihovny, Zámečnická 288/9, Znojmo
Slavnostní odhalení pamětní desky Jana Zahradníčka proběhne 16.5.2012 v 16:30 na zdi znojemské věznice. Poté bude v 17:30 následovat beseda s promítáním o moravském básníku s jeho synem Janem Zahradníčkem v konferenčním sále Městské knihovny ve Znojmě.
Atmosféru slavnostního dne vám přiblíží tato fotogalerie:
Vězněného básníka Jana Zahradníčka připomíná pamětní deska
Měsíce, které za zdmi znojemské věznice před šedesáti lety strávil nespravedlivě stíhaný básník Jan Zahradníček, připomíná od středy pamětní deska.
„Jan Zahradníček byl ve zdejší věznici držen ve vazbě v letech 1951 a 1952, než byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na třináct let do vězení. I ve velmi ztížených podmínkách věznění pokračoval ve své básnické tvorbě. Jednu z básní, která vznikla ve znojemské věznici, jsme vyslechli i při slavnostním odhalení pamětní desky," uvedl Otto Bouda, předseda znojemského Okrašlovacího spolku, který desku pořídil. Odhalil ji básníkův syn Jan Zahradníček a ředitelka věznice Lenka Smutná. „Tatínek byl zatčen 14. června 1951, pak byl vyslýchán v Brně, v září byl převezen do vazby ve Znojmě. Zde se připravoval na nadcházející soud a učil se předepsané výpovědi ," vzpomínal básníkův syn. Vyzdvihl také prvenství, které Znojmu patří. „Otec byl vězněn v Brně, v Praze na Pankráci, na Mírově a v Leopoldově na Slovensku. Připomínka jeho pobytu je ale jen ve Znojmě," zdůraznil Zahradníček.
Odhalení pamětní desky Janu Zahradníčkovi
Znojmo 17. května (VS ČR). Na zdi znojemské věznice byla slavnostně odhalena pamětní deska významného českého básníka a novináře Jana Zahradníčka. 16. května byla na zdi znojemské věznice odhalena pamětní deska českého básníka, novináře, překladatele a spisovatele Jana Aloise Zahradníčka, který patří k nejvýznamnějším českým básníkům 20. století a je vrcholným představitelem české katolické poezie.
Padesátá léta byla pro mnohé poctivé a pracovité lidi, lety tvrdého teroru a stíhání. Docházelo k výrazným deformacím a omezením v rozvoji demokracie, občanských svobod a práv, duchovního života ale také k osobním tragédiím tisíců lidí, kteří doufali, že po skončení války budou šťastně žít. Mnozí historikové uvádí, že významným dnem v přechodu ke komunistické diktatuře byl 10. březen 1948, kdy spáchal sebevraždu, nebo byl zavražděn, Jan Masaryk. V celé řadě politických vykonstruovaných procesů se odsoudili nevinní lidé. Mezi takovými byl i Jan Zahradníček. A právě znojemská věznice byla jednou z těch, kde část výkonu trestu vykonával.
Dílo Jana Zahradníčka prochází čtyřmi etapami. Z počátku se v jeho díle objevuje poezie s pocity bolestné vyřazenosti, které se stupňovaly i díky jeho tělesné vadě, způsobené v dětství při pádu ze seníku. Postupně přechází do druhého období své tvorby, ve kterém pochopil, že životní plnost nenajde v samotě s Bohem, ale společně s tím, co člověka obklopuje a co Bůh vytvořil. Ve své třetí etapě se obrací k zemi a národu a je nejangažovanější. V poslední tvořivé etapě říká už jen to podstatné a jeho volný a nepravidelný verš už nemá nic společného s tzv. poezií všedního dne, ale proniká do hloubky Božího určení.
Tvorba Jana Zahradníčka byla otevřeně katolická a také protikomunistická a to již před válkou. Proto byl ihned po druhé světové válce nejprve vyloučen z Československého svazu spisovatelů a poté ve vykonstruovaném procesu odsouzen k 13-ti letům vězení. I když byl v roce 1960 díky amnestii z vězení propuštěn, krátce po návratu domů, těžce nemocný, umírá.
Tato pamětní deska by měla být nejen k uctění památky tohoto básníka, který byl obětí politických intrik padesátých let, ale také památkou na nelehké období dějin českého státu.
Mgr. Ludmila Kurdíková, Tisková mluvčí Věznice Znojmo