Mlynáři od Babic přijeli do Žďáru
Žďár nad Sázavou / Praha – Letos v červenci uplyne šedesát let od babického incidentu, při kterém byli v chodbě zdejší školy zastřeleni tři komunističtí funkcionáři. Za jejich smrtí stála odbojářská skupina mladých sedláků, kteří tak otevřeně vystoupili proti kolektivizaci. Případ již několik let mapuje historik Miroslav Kasáček a publicista Luděk Navara. Před třemi lety jej popsali v knize Mlynáři od Babic, na její motivy vznikl v roce 2009 stejnojmenný dokument a nyní, 60 let od události, přichází série výstav Mlynáři od Babic – Překonej stěnu smrti. Více se dozvíte na webu ČT24.
Novinové články MF Dnes k otevření Stezky svobody
Cestu za svobodou si prokopal (článek MF Dnes)
Do Rakouska doplaval po Dyji v dutém pařezu (článek MF Dnes)
Slaví svobodu tam, kde dřív šlo o život (článek MF Dnes)
Prolezl, podlezl, přestřihl a utíkal. Dnes ková v Americe. (článek MF Dnes)
Stezka svobody v Mikulově připomene osudy lidí za Železnou oponou
Gratuluji občanskému sdružení Paměť a zástupcům města Mikulov za iniciování a realizaci projektu Stezka svobody a přeji nám všem na obou stranách hranice, abychom prolomili vzájemné bariéry a společně se tak otevřeli novým cílům a cestám.
Freiheitsweg Projekt mit Südmähren – Grußworte Bgm. Riegelhofer
Celý dopis v českém překladu si můžete přečíst zde.
Stezka svobody v Mikulově připomene osudy lidí za Železnou oponou
Start "Stezky svobody" začíná v Mikulově na zámeckém nádvoří, kde bude v rámci projektu zavěšen zvon Svobody s informačním panelem tohoto projektu. Na vytipovaných místech bude umístěno 13 památníků (informačních tabulí). Na těchto tabulích budou přesné popisy událostí v českém a německém jazyce včetně fotodokumentace, které se tehdy staly. Celá trasa je asfaltovou cyklostezkou určenou rovněž pěším turistům /dříve obslužná cesta PS tzv. signálka/. Více se dozvíte na webu ČT24.
Konference odmítá zapomenout na železnou oponu
Mikulov (Břeclavsko) – Na mikulovském náměstí se konalo setkání s názvem Nezapomeň na stěnu smrti, které mělo formou happeningu připomenout dvacáté výročí pádu železné opony a snahu některých občanů ji za komunismu nejrůznějším způsobem překonat. Vedle odborníků se sešli také ti, kteří se více či méně úspěšně pokusili ostnatou hráz přelstít, například Jiří Runkas, který se neúspěšně pokusil překonat železnou oponu balonem, nebo Václav Bařina, který se do sousedního Rakouska podhrabal a prostříhal. Více se dozvíte na webu ČT24.
Vážený pane Navaro, s velkým zájmem sleduji v MF Dnes Váš cyklus Abeceda komunistických zločinů, stejně jako další články (nejen) s touto tématikou. Sama z komunismu příliš nepamatuji (je mi 30 let), nicméně chci se dozvědět co nejvíce. Vaše texty mi umožňují dotvářet si co nejucelenější obrázek. Mimochodem, pracuji v třebíčském Knihkupectví Trojan a titul Mlynáři od Babic je od chvíle, kdy vyšel, nejprodávanější. O žádnou jinou knihu u nás není takový zájem. Přicházejí přímí pamětníci, jejich děti i vnuci. Dá se říci, že celý region byl tou tragédií zasažen. Jakmile zazní slovo Babice, tak stovkám, možná tisícům lidí půjde i dnes mráz po zádech. Přeji hezké jaro! Vladimíra Valová Třebíč
Vazena „PAMET“,
tyto radky patri Vam Vsem,kteri prispeli k vytvoreni STEZKY SVOBODY, ktera by mela pripomenout nasim mladym, ze byly casy kdy se platilo za odchod na jih, pres hranice, velmi casto, smrti…. Mozna, ze tyto casy patri do daleke doby B.C.
Posilam specialni diky a pozdravy ze zeme pulnocniho slunce-ALJASKY- panu Miroslavu Kasackovi, Rostislavu Kostialovi a Ludkovi Navarovi. Budu v duchu s Vami.
Zdravi Rudy Krejci, utek pod uhlim, kveten 1954 uhelnym vlakem pres Breclav.
Rodak z Hrusek u Breclavi, zil v Hodonine, Cejci, Huline, Brne. Po vystudovani na Innsbrucke Universite a obdrzeni doktoratu filosofie zil ve Spojenych statech, poslednich 51 roku na Aljasce, kde zalozil katedtru filosofie a humanit a nyni zije na vymenku jako profesor Emeritus filosofie a humanit na Universite Aljaska, Fairbanks, Alaska, USA. V roce 2009 se stal Laureatem ceny guvernera Seana Parnella za celozivotni praci pro stat Alaska-Distinguished Humanist 2009.
Jedno ze zastavení Stezky svobody je věnováno právě útěku Rudy Krejčího pod uhlím s názvem „V uhlí za svobodou“.
Stezka připomíná útěky lidí za svobodou
Žít v socialistickém Československu, zvaném též největší koncentrační tábor, nebo se vydat napříč zátarasy s vysokým napětí a ozbrojenou stráží?
Těm, kteří zvolili druhou možnost, je věnována Stezka svobody. V pátek ji otevřeli v Mikulově na Břeclavsku. „Připomínáme příběhy lidí, kteří se různými způsoby vydali na cestu za svobodou,“ uvedl Miroslav Kasáček ze sdružení Paměť.
Projektu Stezka svobody celou stranu věnovaly také noviny Nové Slovácko (novinové články).
Strana 2 z 13