† MVDr. Jiří Liška
Zemřel Jiří Liška, který usiloval o otevřenou minulost

Zemřel Jiří Liška, bývalý místopředseda Senátu, politik, který se velmi silně zasazoval o vyrovnání se s minulostí. Bylo jeho zásluhou, že byly zveřejněny oficiální seznamy spolupracovníků komunistické tajné policie na základě novely zákona o zpřístupnění svazků StB. Právě o tuto zákonnou úpravu se Jiří Liška v roce 2003 zasadil spolu s političkou a pozdější ústavní soudkyní Dagmar Lastoveckou. Seznamy se objevily na internetu a v tištěné podobě a nahradily neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy. Jiří Liška se ale zasazoval i o vznik Ústavu pro studium totalitních režimů, podobné instituce, jaké v té době už existovaly například v Polsku a na Slovensku. Český ústav vznikl až v roce 2007 a o deset let později se Jiří Liška stává členem Rady Ústavu. Znovu byl zvolen v prosinci 2022. Jiří Liška byl čestným člověkem s jasnými názory.

Jiří Liška velmi silně podporoval i další aktivity vedoucí k pochopení totalitní minulosti a nápravě historických křivd. Byl také významným podporovatelem sdružení Paměť.

V roce 1951 byl v politickém procesu komunistickým režimem odsouzen a popraven Petr Křivka, hrdina tří odbojů. Jeho ostatky nebyly vydány rodině a teprve v roce 1968 mohly být s náležitou úctou pohřbeny. Náhrobek však byl v sedmdesátých letech tichým rozhodnutím normalizačních úřadů odstraněn.
Sdružení PAMĚŤ z.s. se ve spolupráci s městem Brnem rozhodlo tuto historickou křivdu napravit a nechalo na místě Křivkova posledního odpočinku zbudovat novou pietní desku.

Program:
09:30 - 09:50 Příjezd hostů do prostoru pietního aktu
09:50 - 09:55 Nástup příslušníků Čestné stráže AČR a sextetu vojenské hudby Olomouc
10:00 Zahájení pietního aktu

Vstup volný

Více informací naleznete na pozvánce.

Foto: Vít Mádr

Spustit Slideshow Pauza Slideshow

 

Ohlasy v médiích:

Cenu svobody připomíná v Brně pamětní deska Petra Křivky: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy.

Události Brno České televize: https://www.facebook.com/udalostibrno.

Opožděná pocta odbojáři Křivkovi (†53) - Sloužil i v ochrance prezidenta Beneše: https://www.blesk.cz/clanek/regiony-brno-brnane.

Pamětní deska Petra Křivky na brněnském Ústředním hřbitově připomíná cenu svobody: https://brnenska.drbna.cz.

Odbojář Křivka se dočkal důstojné připomínky: https://cosedeje.brno.cz.

pietní akt - 22. listopadu 2024, 9:00 hod., Mikulov, Stezka svobody

konference - 22. listopadu 2024, 10:30 hod., Mikulov, zámek

Letošní konference se zaměří na efektivní metody vyučování moderních dějin na základních a středních školách. V rámci této akce se sejdou odborníci na vzdělávání, historici, učitelé a studenti, kteří budou mít možnost sdílet a diskutovat o různých metodologických přístupech k výuce dějepisu. Jedním z hlavních cílů konference je poskytnout učitelům nástroje a inspiraci pro lepší zasazení moderních dějin do kontextu veřejné debaty a osobních příběhů. Účast na konferenci představuje také výjimečnou příležitost k navázání kontaktů mezi pedagogy a odborníky, což může vést k realizaci nových projektů a iniciativ, jež podpoří výuku moderních dějin.

Více informací naleznete na pozvánce a programu.

Spustit Slideshow Pauza Slideshow

 

17. listopadu 2024 v 15:00 hod., Kounicova 22, Brno

Dovolujeme si vás pozvat na slavnostní odhalení pamětní desky připomínající politický proces Mádr a spol. Akce se uskuteční ve foyer sokolovny a společenského centra Stadion za přítomnosti autora pamětní desky Jiřího Sobotky.

Vstup zdarma.

Více informací naleznete na pozvánce.

Spustit Slideshow Pauza Slideshow

 

Pietní akt u příležitosti XI. výročí odhalení pamětní desky Bojovníkům proti totalitě, jejím odpůrcům a obětem v letech 1939–1945 a 1948–1989 v Křenovicích

6. října 2024

Jako každý rok, i letos jsme si v Křenovicích připomněli hrdiny z odbojové skupiny SODAN. Proč je to důležité?

"Karl Jaspers ve svém díle popisuje čtyři kategorie viny. Kromě politické viny hovoří například také o vině metafyzické", řekl na pietním aktu Jakub Straka. "Metafyzická vina činí člověka odpovědným i za zločiny, které nespáchal, ale které byly spáchány za jeho života s jeho vědomím. Takových lidí bylo mnoho. Ale protože německé slovo Shuld neznamená pouze vinu, ale také dluh, jsem i já a moje generace, která se narodila po pádu komunistického režimu, vinna z těchto zločinů. Pokud si tuto vinu nepřiznáme, pokud nebudeme usilovat o lepší pochopení minulosti a pokud svou každodenní drobnou prací nepostavíme hráz proti nenávisti, bude to znamenat, že komunismus bude v naší společnosti přetrvávat i nadále."

Foto: Zuzana Zvěřinová

Spustit Slideshow Pauza Slideshow

 

Personální rozkaz ministryně obrany ve věci popraveného Petra Křivky, muže trojího odboje

Dobrodružný život Petra Křivky začal docela nenápadně v roce 1897 v Kobylí na Břeclavsku. Po ukončení obecné školy se v Čejči se Petr vyučil zámečníkem, pak následující tři roky pracoval ve Vídni.

V roce 1914 však začala první světová válka a v únoru 1917 byl Křivka povolán do rakousko-uherské armády. V dubnu 1918 z armády zběhl a až do konce první světové války se skrýval v lesích, kde se snažil založit odbojovou skupinu proti Rakousko-Uhersku. To byl jeho první odboj.

Po vyhlášení Československa důvod ke skrývání pominul a Křivka se v Brně stal členem pěšího pluku č. 8. Zúčastnil se přitom bojů v maďarsko-československé válce. Za své statečné počínání obdržel Pamětní medaili FIDAC, Vítěznou medaili 1918 a Kříž československé obce Dobrovolců.

Číst dál: 17.7.2024 Personální rozkaz...

Příběh Jaroslava Melkuse
V sobotu to bylo přesně sedmdesát tři let, co na komunistickém popravišti zemřeli Antonín Mityska, R.D. Václav Drbola, R.D. František Pařil, Antonín Plichta, Drahoslav Němec, František Kopuletý a Antonín Škrdla. Nebyli jedinými nevinnými oběťmi případu Babice. Mezi dalšími popravenými byl i JAROSLAV MELKUS (* 14. 4. 1901, † 28. 3. 1953).

Po převzetí veškeré moci ve státě se komunisté v čele s Klementem Gottwaldem rozhodli vypořádat se všemi svými nepřáteli. A byli v tom bohužel nadmíru úspěšní: během několika následujících let omezili základní lidská práva občanů a vystavili je často brutálnímu zacházení, hanobení a konfiskaci majetku. Pronásledování se navíc neomezovalo na jedinou osobu, ale postihovalo celé rodiny. „Třídní boj“ byl veden proti politicky organizovaným skupinám, inteligenci, katolické církvi i nekomunistickým vojenským důstojníkům, kteří patřili k hlavním ideovým odpůrcům nového režimu. Brzy se k nim přidali zemědělci a vlastně všichni, jejichž názory nebo samotná podstata mohly ohrozit zavedený mocenský monopol.

Číst dál: Příběh Jaroslava Melkuse