Personální rozkaz ministryně obrany ve věci popraveného Petra Křivky, muže trojího odboje

Dobrodružný život Petra Křivky začal docela nenápadně v roce 1897 v Kobylí na Břeclavsku. Po ukončení obecné školy se v Čejči se Petr vyučil zámečníkem, pak následující tři roky pracoval ve Vídni.

V roce 1914 však začala první světová válka a v únoru 1917 byl Křivka povolán do rakousko-uherské armády. V dubnu 1918 z armády zběhl a až do konce první světové války se skrýval v lesích, kde se snažil založit odbojovou skupinu proti Rakousko-Uhersku. To byl jeho první odboj.

Po vyhlášení Československa důvod ke skrývání pominul a Křivka se v Brně stal členem pěšího pluku č. 8. Zúčastnil se přitom bojů v maďarsko-československé válce. Za své statečné počínání obdržel Pamětní medaili FIDAC, Vítěznou medaili 1918 a Kříž československé obce Dobrovolců.

Číst dál: 17.7.2024 Personální rozkaz...

Příběh Jaroslava Melkuse
V sobotu to bylo přesně sedmdesát tři let, co na komunistickém popravišti zemřeli Antonín Mityska, R.D. Václav Drbola, R.D. František Pařil, Antonín Plichta, Drahoslav Němec, František Kopuletý a Antonín Škrdla. Nebyli jedinými nevinnými oběťmi případu Babice. Mezi dalšími popravenými byl i JAROSLAV MELKUS (* 14. 4. 1901, † 28. 3. 1953).

Po převzetí veškeré moci ve státě se komunisté v čele s Klementem Gottwaldem rozhodli vypořádat se všemi svými nepřáteli. A byli v tom bohužel nadmíru úspěšní: během několika následujících let omezili základní lidská práva občanů a vystavili je často brutálnímu zacházení, hanobení a konfiskaci majetku. Pronásledování se navíc neomezovalo na jedinou osobu, ale postihovalo celé rodiny. „Třídní boj“ byl veden proti politicky organizovaným skupinám, inteligenci, katolické církvi i nekomunistickým vojenským důstojníkům, kteří patřili k hlavním ideovým odpůrcům nového režimu. Brzy se k nim přidali zemědělci a vlastně všichni, jejichž názory nebo samotná podstata mohly ohrozit zavedený mocenský monopol.

Číst dál: Příběh Jaroslava Melkuse

Osm příběhů přibližuje deset osudů mužů, kteří se nebáli postavit komunistickému útlaku. Na první pohled je nespojuje nic, přesto mají něco společného. Všichni se zapojili do protikomunistického odboje a za svou činnost zaplatili životem na popravišti na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl.

Karel a Antonín Daňkovi. František Dvořák. Jaromír Vrba. Rudolf Pohl. Jan Křižan. František Boháč. Petr Křivka. Bohumil Sixta. Leopold Doležal.

V brněnské věznici na Cejlu se po únorovém převratu v roce 1948 popravovali političtí vězni jen krátce - ani ne pět let, resp. do 30. srpna 1952.

Číst dál: 2.7.2024 Gottwaldovy...

Historik a publicista Luděk Navara se dlouhodobě zabývá zločiny nacismu a komunismu a poválečným odsunem sudetských Němců. Ve spolupráci s kolegou Miroslavem Kasáčkem nedávno vydal publikaci Gottwaldovy oprátky pojednávající o tragických osudech deseti účastníků protinacistického a protikomunistického odboje, kteří byli popraveni na nádvoří bývalé brněnské věznice na ulici Cejl. A právě tomuto tématu je věnován i rozhovor, který Luděk Navara poskytl pořadu Zelný rynk.

„Zjistili jsme, že příběhy odbojářů, kteří byli popraveni, v nějakém souborném útvaru vlastně chybí,“ uvádí Luděk Navara. V rozhovoru pro pořad Zelný rynk představuje nově vydanou publikaci Gottwaldovy oprátky. Ta pojednává o tragickém osudu deseti účastníků protinacistického a protikomunistického odboje, kteří byli popraveni na nádvoří bývalé brněnské věznice.

Číst dál: 25.6.2024 O knize...

Seminář a představení dosavadních výsledků činnosti
Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově
Spustit Slideshow Pauza Slideshow

Foto: Úřad vlády České republiky

25. 6. 2024 v 14:00 hod., Lichtenštejnský palác

V úterý 25. června 2024 proběhl seminář a představení dosavadních výsledků činnosti Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově.

Badatelům se podařilo přesně určit polohu ostatků dvaceti politických vězňů, kteří byli popraveni v době komunistického režimu. Mezi nimi se jim podařilo identifikovat i jednu z obětí babického procesu, Jaroslava Melkuse.

Seminář zahájila Mgr. Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády ČR a předsedkyně Komise, ing. Jiří Línek, předseda Sdružení bývalých politických vězňů ČR 1948-1989 a Miroslav Kasáček, předseda Sdružení PAMĚŤ z.s. O dějinách a archivních zdrojích Ďáblického hřbitova hovořili Mgr. Adam Hájek, PhDr. Petr Blažek, Ph.D. a PhDr. Alena Šimánková.

Více informací naleznete na pozvánce.

Sdružení PAMĚŤ z.s. ve spolupráci s TJ Sokol Brno I a městem Brnem připravuje realizaci pamětní desky připomínající politický proces s Oto Mádrem a spol.

Zmíněný proces se odehrál v roce 1952 a  byl svého druhu divadlem: odsouzení obžalovaných na základě předložených důkazů a výpovědí svědků nebylo v rukou soudní moci, ale bylo předem určeno a vynuceno politickou silou. Nejznámějšími oběťmi tohoto procesu byli profesorka Univerzity Karlovy Růžena Vacková a křesťanský myslitel Oto Mádr.

Po dohodě s vedením Sokola, že pamětní deska bude instalována ve foyer stadionu na Kounicově ulici, jsme nechali zhotovit návrh výtvarného díla. Autorem je akademický sochař a brněnský umělec Jiří Sobotka.

Ministryně obrany Jana Černochová udělila resortní vyznamenání

U příležitosti oslav výročí konce druhé světové války byl Miroslav Kasáček, předseda Sdružení PAMĚŤ z.s., vyznamenán ministryní Janou Černochovou Záslužným křížem ministra obrany České republiky. Gratulujeme!

Ministerstvo obrany ČR: mocr.army.cz

České noviny: www.ceskenoviny.cz

Spustit Slideshow Pauza Slideshow