Vážený pane Navaro, s velkým zájmem sleduji v MF Dnes Váš cyklus Abeceda komunistických zločinů, stejně jako další články (nejen) s touto tématikou. Sama z komunismu příliš nepamatuji (je mi 30 let), nicméně chci se dozvědět co nejvíce. Vaše texty mi umožňují dotvářet si co nejucelenější obrázek. Mimochodem, pracuji v třebíčském Knihkupectví Trojan a titul Mlynáři od Babic je od chvíle, kdy vyšel, nejprodávanější. O žádnou jinou knihu u nás není takový zájem. Přicházejí přímí pamětníci, jejich děti i vnuci. Dá se říci, že celý region byl tou tragédií zasažen. Jakmile zazní slovo Babice, tak stovkám, možná tisícům lidí půjde i dnes mráz po zádech. Přeji hezké jaro! Vladimíra Valová Třebíč

Vazena „PAMET“,
tyto radky patri Vam Vsem,kteri prispeli k vytvoreni STEZKY SVOBODY, ktera by mela pripomenout nasim mladym, ze byly casy kdy se platilo za odchod na jih, pres hranice, velmi casto, smrti…. Mozna, ze tyto casy patri do daleke doby B.C.
Posilam specialni diky a pozdravy ze zeme pulnocniho slunce-ALJASKY- panu Miroslavu Kasackovi, Rostislavu Kostialovi a Ludkovi Navarovi. Budu v duchu s Vami.
Zdravi Rudy Krejci, utek pod uhlim, kveten 1954 uhelnym vlakem pres Breclav.

Rodak z Hrusek u Breclavi, zil v Hodonine, Cejci, Huline, Brne. Po vystudovani na Innsbrucke Universite a obdrzeni doktoratu filosofie zil ve Spojenych statech, poslednich 51 roku na Aljasce, kde zalozil katedtru filosofie a humanit a nyni zije na vymenku jako profesor Emeritus filosofie a humanit na Universite Aljaska, Fairbanks, Alaska, USA. V roce 2009 se stal Laureatem ceny guvernera Seana Parnella za celozivotni praci pro stat Alaska-Distinguished Humanist 2009.
Jedno ze zastavení Stezky svobody je věnováno právě útěku Rudy Krejčího pod uhlím s názvem „V uhlí za svobodou“.

Stezka připomíná útěky lidí za svobodou

Žít v socialistickém Československu, zvaném též největší koncentrační tábor, nebo se vydat napříč zátarasy s vysokým napětí a ozbrojenou stráží?

Těm, kteří zvolili druhou možnost, je věnována Stezka svobody. V pátek ji otevřeli v Mikulově na Břeclavsku. „Připomínáme příběhy lidí, kteří se různými způsoby vydali na cestu za svobodou,“ uvedl Miroslav Kasáček ze sdružení Paměť.

Projektu Stezka svobody celou stranu věnovaly také noviny Nové Slovácko (novinové články).

Muzeum železné opony a Stezka svobody – článek ke slavnostnímu otevření v Mikulově od Petera Žaloudka, Vídeň (novinový článek).

Téměř 70 policistů a členů Mezinárodní policejní asociace IPA, převážně z Česka a Německa, projíždělo v týdnu od 22.8. do 26.8. 2011 v rámci charitativní akce Jižní Moravou na kole proti dětské rakovině po silnicích a cyklostezkách v okolí jihomoravské Lednice. Hlavím organizátorem této akce byla Územní skupina IPA Domažlice. Na svém putování účastníci akce zavítali i na území sousedního Rakouska a Slovenska a v letních vedrech ujeli téměř 400 kilometrů.

Z výtěžku akce se 12-15 českých dětí i se zdravotním doprovodem zúčastní Tábora lesních pirátů, který pořádá pro stejně postižené děti Nadace Isabelle Zachertové v Německu.

Cyklistické putování mělo i symbolický vzpomínkový podtext, neboť díky ochotě a spolupráci s Občanským sdružením Paměť a hlavně jejímu předsedovi, panu Miroslavu Kasáčkovi, měli účastníci akce možnost seznámit se prostřednictvím Stezky svobody s několika případy pokusů o ilegální opuštění Československa po vybudování tzv. Železné opony. O kvalitě nově zbudované Stezky svobody svědčí i to, že celou cyklistickou trasu projeli účastníci této akce celkem třikrát.

Za organizátory akce
mjr. Mgr. Miroslav Krůta
IPA Domažlice

Vídeňské SVOBODNÉ LISTY menšinové rady české a slovenské větve v Rakousku zveřejnily v březnovém čísle článek o mezinárodní konferenci v Raabs an der Thaya, na které byl mimo jiné promítán film dle námětu Luďka Navary a Miroslava Kasáčka.

Vídeňské Svobodné listy

František Maxera předává knihu Dolnorakouskému hejtmanoviFrantišek Maxera - pocházející z rodu Melkusů, žijící v Rakousku (vyhoštěn z Československa v době komunistického totalitního režimu) předává knihu Mlynáři od Babic, autorů Luďka Navary a Miroslava Kasáčka, Dolnorakouskému hejtmanovi Dr. Erwinu Pröllovi. Společně s touto knihou předal hejtmanovi také katalog výstavy Krajina železné opony, podepsaný všemi studenty a profesory, kteří se na této výstavě podíleli.

Přiložená fotografie je vlastnoručně podepsaná Dolnorakouským hejtmanem Dr. Erwinem Pröllem.